Proč je lepší pohádky vyprávět, než jen číst?

„Mamí, vyprávěj mi pohádku.“

Co uděláte? Pustíte televizi nebo počítač, sáhnete po knížce nebo automaticky si k dítku sednete a začnete vyprávět?

Ruku na srdce, většinou vyhraje první varianta nebo v lepším případě ta druhá. V minimu případů vyprávíte sami.

Jak začít? Nemám nápady.

Tato zručnost se dá naučit. Stačí se naladit na dětskou duši a nebát se uniknout do kouzelného světa, kde je možné naprosto vše.

Pomoci vám s tím může kurz, kde se za pouhý týden stanete zdatnými vypravěči, a to také díky metodě Pravé mozkové hemisféry.

Co bychom neudělali pro spokojené děti.

To nestačí pohádku jen přečíst?

Určitě je to lepší, než pustit televizi, o tom žádná. Ale tím, že pohádku nevyprávíte vy, tu vaši a jedinečnou a jen pro to vaše dítě, okrádáte se o mnohé benefity vyprávění.

Díky vaší autorské pohádce můžete dítěti vysvětlit složitou situaci nebo problém. Edukovat ho, například proč chránit mladší sestřičku, proč se zastávat mladšího sourozence, proč se dělit o čokoládu, proč se nekradou žvýkačky v obchodě, ani když to kápo třídy požaduje.

Nebo může ožít oblíbená hračka a vzít vás všechny do své říše a svého království. Také může být hlavní hrdina stejná holčička nebo chlapeček. To vše je dítěti bližší a i pochopitelnější, než divný vlk, co žere babičky a holčičky v červeném.

Patří do pohádek strach?

Budete se divit, ale děti se rády bojí. Tedy bezpečně bojí. Už ten fakt, že se jedná o pohádku umožňuje, že si dítě vezme jen tolik strachu, kolik chce. Zbytek zůstane ve strašidelném království. Fandit bude kladnému hrdinovi, a bude dychtivě čekat, co se stane s tím zlým.

Také díky černobílému rozlišení na jasné dobro a zlo můžeme pohádkou vysvětlit situace, které vysvětlit potřebujeme.

A to nejdůležitější: vaše dítě bude ještě v dospělosti vzpomínat na tyto (jenom) vaše skvělé pohádky, které nikdo jiný nikdy neslyšel.