Spadla jsem z postele a od té doby jsem normální

Stává se vám, že nervozitou, strachem z neznámého sami sebe paralyzujete tak, že nevíte, jak z toho ven? Jak najít znovu klid?

Cesta za láskou – Ruta al amor

Nedávno jsem se ocitla na okraji propasti nějakého únavového syndromu. Myslela jsem, že po několika těžkých letech mě doplacení dluhů osvobodí. Ale tělo a psychika mi řekli dost. Abys mohla začít znova, zastav se, naber sílu a pak můžeš všechno, co chceš.

Už několik týdnů si přes seznamku píšu s hodně fajn klukem. Už je na čase zjistit, co dál. Zaplatila jsem letenku – z rozpočtu „reklama nové knížky“. A vydala jsem se přes půl světa za ním. Klaplo to. Po zhruba šestnácti hodinové cestě mě ON čeká na letišti v Ciudad de México.  Zaplaťbůh je vyšší než já. A hned poté jsem se utopila v jeho očích.

Od první chvíle se o mě stará jako o princeznu. Vaří, je pozorný. Dokonce to i jiskří. Já sama jsem ze sebe trochu zděšená. Rozleželo se mi v každé buňce těla dobrodružství a strach z neznámého, který jsem nechtěla vnímat. Soustředím se na španělštinu, která mě limituje. Rozuměj: španělsky pochopitelně umím dobře, ale ty nervy k tomu… A snažím se nesoustředit na to „o bože, on je fakt hodně hezkej, hezčí, než na fotkách.“

„Och“ momenty střídají „au“ momenty. Líbím se mu? Není ke mně jen slušně milý? Sama sobě si nadávám, ať už se uklidním a chovám se normálně. Jsem uzavřená ve svých úvahách, a přitom se usmívám jako blbeček. A když na mě promluví, většinou nestihnu na první dobrou jeho otázku. Takže máme obvyklý komunikační model:

ON: Otázka. Věta oznamovací jednoduchá nebo složitá.

Já: Qué?

ON: Opakuje…

Já: Qué?

ON: Opakuje po třetí.

Já: Odpovídám alespoň na tři slova, které jsem stihla chytnout.

Bum a prásk!

Naštěstí to opravdu jiskří. Od první chvíle. On je milý a něžný. A ty oči.

„Jéééé….“

Slítla jsem z postele.

Toto překvapení pro oba doprovází můj hodinový záchvat smíchu.

„Už se ti to někdy s nějakou stalo?“ Vykoktám přes smích.

„Ne, nikdy.“ Směje se taky.

Proč jsem neupadla hned na letišti? Od té doby, co jsem spadla z postele jsem se začala chovat normálně. Záchvat smíchu vyrovnal emoce.