Jak psát svou postavu do knihy? Co dovolit a nedovolit hrdinovi? Musí být záporák záporný a klaďák kladný? Hlavně ne trapáka! Pokud tedy kniha o trapákovi není 🙂
Pokud zrovna nepíšeš pohádku pro malé děti, kde se hodí, aby vše bylo černobílé. Hodný byl hodný a zlý byl zlý. Tak je dobré postavu stvořit dobře. Zamysli se nad jejím vývojem v čase, v prostoru a v příběhu. Zamysli se nad vrstvami, které v sobě skrývá. Teď vidím před očima seriálového Dr. House, tam teda je vrstev. Jako na cibuli před krutou zimou. Je to kladná postava nebo záporák? Chceš ho potkat jako doktora, jako člověka, nebo vůbec? Bezesporu to, jak je napsaný, je opravdu zajímavé.
Inspiruj se!
Nejen Dr.Housem a ve svém okolí. Pozoruj lidi, jejich chování. Všímej si detailů. Hodně čti a vnímej texty „spisovatelským“ okem. Všímej si práce autora. Jak pracuje s formou vyprávění, s postavami, s dějem, se zápletkami.
Jaké znáš zajímavé postavy?
Projdi si v hlavě, kdo tě napadne jako skvěle napsaná postava. Je jedno jestli knižní nebo filmová. Kdo je něčím zajímavý, kdo má více vrstev osobnosti? Kdo je něčím extrémně charakteristický? Dělá něco výjimečného, ojedinělého a nebyl by to on, kdy to nedělal.
Spousta manipulátorů nejsou provoplánově záporáci. Jsou to oblíbení lidé. Jen pár vyvolených zná jejich temnou stránku. I vrah může mít vlastně dobré srdce. Na druhou stranu: naprosto oblíbený a slušný člověk může mít v sobě můry, neřesti a různé odvrácené stránky své osobnosti, o kterých by nechtěl, aby se vědělo.
Další takovou kapitolou jsou zlozvyky. Nebo různé specifické projevy. I tím bude tvůj hrdina zajímavý.
Na které postavě si to ukážeme? Například:
Napadá mě:
Nenechávej svou postavu dělat opravdu prvoplánově trapné věci. Nepíšeš telenovelu José přišel. Teda, nepíšeš? Většinou asi ne. A když nevíš, jak se má zachovat a máš v záloze jen divně zvláštní reakci, řekněme neuvěřitelnou, nechej to zaležet. Netlač na sebe. Správné řešení přijde.
A ještě jedna rada na závěr: Jak moc znáš svou postavu? Hm?