Jak bije srdce Andalusie?

Článek vznikl na objednávku webu cestolino.cz:

Co vás napadne, když se řekne Andalusie?
Mě osobně napadne srdce. Velikánské srdce, kterým myslí a žijí Andalusané. Procestovala jsem zhruba 75% Španělska. Jsou oblasti, které mám ráda a ty, které mám ráda víc. Andalusie je jednoznačně autentičnost, žhavost a užívání si života – z celého srdce.

Jak vypadá typický den srdcaře?
U nás je snídaně možná přeceňovaným jídlem. To přesně si myslí ve Španělsku obecně, a věnují ji pramálo pozornosti. Kdo je na sladké, dá si kávu a sušenky. A kdo preferuje slanou chuť dá si pečivo s olivovým olejem a možná kousek šunky nebo pečené rajče apod.
Často se snídá Churros s čokoládou. Tato dobrota je rozšířená také po celém území. Je to smažené odpalované těsto, posypané cukrem a skořicí, které se namáčí do šálku s hustou čokoládou, ideálně značky Valor. Churros není jen národní jídlo, které seženete ve snídaňových barech a cukrárnách, na tržištích, prostě všude, ale i vyprošťovák. Tak jako my máme po bujaré párty česnečku, tak oni mají Churros. A pokud se párty opravdu vydaří, je dobré zajíst touto „rohatou koblihou“ včerejší den. Asi proto mají cukrárny otevřeno od velmi brzkého rána (nebo možná ještě nezavřely).

Den nesmí začít bez kávy. Pít po ránu čaj jsem viděla pouze turisty. Káva se podává ve skle. Malá sklenička s černou kávou (café solo) nebo káva s mlékem (café cortado).

A poté honem do práce a do školy. Jako dítě bych záviděla, že škola začíná v 9 hodin. Většina pracovní doby je také od 9 hodin, někde i od 10 hodin. Ale najdou se i takoví, kteří začínají den mnohem dříve.
Úderem 14té hodiny začíná nejoblíbenější část dne a trvá zhruba do 17 hodin. Siesta.

Andalusané se sejdou ke společnému obědu o několika chodech. A po hodině hodování se jdou natáhnout a prospat. Toto se stále děje v oblastech neprosáklých cestovním ruchem. A obchody, úřady apod.na období siesty zavřou. A tam kde je otevřeno, je trochu omezen provoz na nutný počet personálu. Zbytek odpočívá.
Kolem 17té hodiny začínají ulice opět ožívat, plní se kavárny na odpolední kafíčko nebo rychlé pivečko/vínečko. Lidé se vrací do práce. Dokonce i ve škole je do vyučování zahrnuta siesta. Pracují do večera. A cestou z práce mnohdy ani domů nedojdou, ale rovnou si ve městě dají jídlo a drink. Několik drinků v dobré společnosti. Ulice žijí ještě hluboko po půlnoci. Ve dvě v noci ruch tichne. Ne však na dlouho. Po sotva hodince klidu vyjíždějí do ulic zahradníci, popeláři apod. A pokud takový osamělý zahradník si ke své práci pustí rádio, máte o spánek postaráno. Vysledovala jsem, že během dne je absolutní klid mezi 15-16h a v noci mezi 2-3h.

Co si dáme k obědu a k večeři?
Oběd – dva chody (primer plato a segundo plato) a dezert a k tomu víno a na závěr kávičku.
Na talíři najdete jednoduchá jídla plná čerstvosti, chuti a slunce. Ovoce, zelenina, ryby, mořské plody, maso, rýže. Hodně česneku, hodně oliv, hodně olivového oleje. Dát si můžete studenou rajčatovou polívku Gazpacho. Cokoliv z grilovaných ryb. Nebo připraveného v jednom hrnci – maso, zelenina.
Naprostý zážitek je jít nakoupit do tržnice, kde přetékají stoly s čerstvými potravinami.
Večeře – něco menšího ve městě, takže tapas a drink. Nebo po cestě z práce koupit polotovar u stánku. Fiesta čeká.

Rodinný víkend v Andalusii
Velkou oslavu, ale i obyčejný rodinný víkend si užívají. Schází se ke společnému jídlu doma nebo v restauraci, minimálně však ke sladkosti a kávě v cukrárně. Pokud se hraje fotbal, jsou plné bary. Není zvykem sledovat zápas doma a sám. Ozývá se křik a fandění. Po skončení zápasu se všichni vysypou ven a hlasitost neorganizovaného průvodu městem závisí na tom, kdo vyhrál. Křik, troubení, rachejtle.

Feria (velká slavnost k ročním obdobím, liturgické svátky)
Tak to už je jiná. Celé město pohltí flamenco, tanečnice v šatech, které hýří všemi barvami a puntíky. Postaví se lunapark s nádhernými historickými kolotoči, brána do města s barevnými světy a také stany s občerstvením. Tančí se, zpívá.

Korida – býčí zápasy
Ke slavnostem patří i korida. A toreadoři jsou národními umělci a celebritami. Ať už jste tolerantní nebo vás to pohoršuje, je to tradice. I když je pravda, že postupně čím dál více měst koridu už zakazují.

Výtvarné umění a muzea
Nejen Andalusané, ale Španělé obecně milují výtvarné umění. A jsou hrdi na své slavné rodáky. Z andaluských výtvarníků dostál světového jména Pablo Picasso.

Každým nádechem žít život a každým soustem a douškem ho vychutnávat
Přesně takto se v Andalusii žije. Srdečně, se zájmem a naplno. Nepřestávají mě proto dojímat drobné scénky se života, kdy např.na sebe pokřikují přes celý autobus dvě dámy v letech, jak se ta druhá má. Jedna z nich říká, že jde do nemocnice. Když paní vystupuje. Celý autobus jí přeje brzké uzdravení.
Nebo reakce jižanského publika. Dala by se přirovnat k dětskému publiku v ČR. Začátek koncertu, bouřlivý vítací aplaus. V průběhu síla potlesku neměřitelná a maximální. Ke konci koncertu všichni zahazují židle a tancují. Pokud někdo nechce tancovat, zůstává v klidu sedět. I když jeho pohled je zrovna přesně na zadek lidí před ním. Konec – potlesk absolutně maximální, ale krátký. Umělec se ukloní a odchází. Publikum ztichne a též odchází.

Přesně takto bije srdce Andalusie…

Splňte si svůj podnikatelský sen a já budu na této cestě vaší průvodkyní, aby ta cesta byla přímá a smysluplná. Naučím vás spočítat si rizika a zisk. Odpovědět si na otázku: Vyplatí se mi to? Naučím vás porozumět vaším klientům a komunikovat s nimi jejich řečí. Můj příběh si přečtěte zde >>